BOLESTI ZAD

Věděli jste, že z hlediska svalové aktivity se sezení na židli moc neliší od ležení v posteli?

Běžně se uznává, že delší pobyt na lůžku má pro tělo mnohé zhoubné účinky včetně oslabeného srdce, degenerace svalů, úbytku kostí a zvýšené míry zánětů v tkáních.

Ovšem pozor – delší pobyt na židli má téměř stejný efekt, protože ani při něm na oporu tělesné váhy nepoužíváme svaly nohou. Nekonečné hodiny sezení způsobují svalovou atrofii zejména v partiích zádových a břišních svalů stabilizujících trup. Když má židle opěradlo, opěrku hlavy a opěrky paží, nemusíme tak používat skoro žádné svaly ani v horní části těla. I hrbení se na židli vyžaduje méně svalového úsilí než sezení rovně.

V reakci na delší období nečinnosti svaly:

 -  Chřadnou a ztrácejí svalová vlákna, zejména pomalá vlákna související s vytrvalostí.

- Dalším druhem atrofie způsobovaným sezením je zkracování svalů. Když na delší dobu imobilizujeme klouby, svaly se přestanou napínat a začnou se zkracovat. Při dlouhodobém nošení bot na vysokém podpatku se zkracují lýtkové svaly. Při dlouhodobém sezení se zkracují flexory kyčelního kloubu. Když se pak postavíme, tyto ohybače kolen na zadní straně stehen naklánějí pánev vpřed, což vede ke zvýrazněnému zakřivení bederní páteře a ramena se nám hrbí dopředu. 

- Svalové dysbalance způsobené hodinami sezení na židli rovněž přispívají k jednomu z nejčastějších zdravotních problémů na planetě: k bolestem dolní části zad. 

Bolesti zad jsou ve vyspělých zemích dvakrát častější než v těch méně rozvinutých. Obecný trend je takový, že lidé, kteří často nosí těžká břemena a vykonávají jiné práce, jež dávají jejich zádům zabrat, mívají méně potíží se zády než ti, kteří se celé hodiny vsedě na židli sklánějí třeba nad šicím strojem, montují nějaké díly nebo jejich jediným pohybem je pohyb myší od počítače.

Výsledkem je, že celé roky nenápadně svá záda oslabujeme. Pak se jednoho dne sehneme pro tašku nebo si přeležíme záda v posteli nebo upadneme na ulici, to je fuk. Ale bolest je tady. Výsledkem návštěvy u lékaře je obvykle diagnóza nespecifické bolesti zad plus celá hrst léků na zmírnění našeho utrpení. Průšvih je v tom, že jakmile jednou bolest spodní části zad začne, následuje začarovaný kruh. Přirozený instinkt člověku totiž velí po zranění odpočívat a pak se vyhýbat aktivitám, které záda zatěžují. Jenže nadměrný odpočinek svaly dál oslabí, takže se dostaneme do ještě většího rizika dalšího zranění.

Proto nezapomeňme – naše záda nepotřebují veškeré pohodlí evoluce – eskalátory, výtahy, kufry na kolečkách, nákupní vozíky, super pohodlné židle, měkké matrace.

Vzpomínám si na jednu z postelí u mé babičky – proleženou až k zemi. Po jedné noci v ní bych se z té postele škrábala po čtyřech. Do dneška nechápu, že ta postel byla pro 4 děti. Záda je nebolela.

Oproti dnešním dětem měly totiž spoustu přirozeného pohybu.

Přemíra dnešních výdobytků je pohodlná, praktická, příjemná. Způsobené škody však hromadí postupně, což zamlžuje jakýkoli vztah mezi příčinou a následkem.

Dřív tedy než začneme léčit příznaky problémů, zabývejme se příčinami.  Méně seďme a když už musíme sedět v zaměstnání, tak se po práci více hýbejme. Nevyměňujme pracovní židli za křeslo před televizí s výmluvou, že si potřebujeme odpočinout.

,Našim zádům – a nejen jim, ale celému tělu, včetně psychiky, pomůže totiž hlavně odpočinek aktivní.

Krásný den

Vaše BoMa Way

NÁŠ KURZ